Stín (Naruto)

30. ledna 2010 v 16:43 | Arisu-sama |  Jednorázovky
Byl jsem tak hloupý. Proč jsem to nepoznal? Možná proto že jsem tě opravdu miloval.Jen jsi si se mnou hrál.Využil mě a pak jsi odešel.

Nechal jsi mi jen vzpomínky které byly velkou lží a taky mé srdce rozbité na tisíc kousků.Prosil jsem tě a škemral jako ubožák - kterým si mě tak často nazýval - ať neodcházíš. Jen ses mi vysmál a přes moje prosby odešel. Určitě jsi se v tichosti smál mím hloupím nápadům že se nastěhujeme k sobě.Vlastně jsem nikdy nepoznal co si doopravdy myslíš.Pořád si měl ten svůj chladný pohled černých očí které dostali do kolen nejedno děvče a taky mě. Byl jsem tak zamilovaný že jsem to neviděl nebo nechtěl vidět. Měl jsi pravdu když si o mě tvrdil že jsem hlupák. Bylo to s tebou tak hezké.Pořád si přeji abys se vrátil ale přesto tě nenávidím.
Pokojem prázdným prochází stín
Tiše ze dveří míří, já kráčím s ním
Po zdi po špičkách tančí a vede mě ven
A já začínám chápat, že končí zlý sen
Divil jsem se že se nechceš ukazovat se mnou na veřejnosti. Tvrdil jsi že je to proto aby mnou neopovrhovali ještě víc když mám v sobě démona. Byla to je zatracená lež. Šlo ti jen o tebe. Vždycky jsem si myslel že jsi arogantní tak proč jsem pak přestal a místo toho tě miloval? Není to fér. Pak jsem ale z náhlého popudu řekl že musím přestat. Že musím konečně přestat myslel na tebe a na tvá lživá slovíčka lásky. Udělal jsem to i když to bylo těžké. Díky tobě jsem vlastně zesílil. Abych na tebe zapomněl začal jsem víc trénovat a dělat víc věcí. Dokonce jsem se naučil si uklízet. Všichni se tomu divili ale já jsem tvrdil že tě chci najít což byla částečně pravda. Nebylo to ale proto abych tě přivedl zpět.Rozhodl jsem se jinak. Trénoval jsem proto abych se stal hokage jak jsem snil.Trénoval jsem proto abych tě našel a porazil tě v souboji. Abych ti dokázal že nejsem jen hloupý ubožák.Díky tomu jsem začal zjišťovat že vzpomínky na tebe slábnou a já přestávám mít sny o tobě.Sny jenž byli pro mě noční můrou.Konečně jsem se vzchopil.
Toužím zapomenout, zapomenout
Toužím volně zas dýchat, zbavit se pout
Já chci bez tebe jít dál, z místa se hnout
Musím zapomenout
Stín venku slábne a menší se zdá
najednou cítím, že jsem to zas já
Opouštím tajný přání, ať zpátky tě mám
Tvý sliby prázdný už nepočítám
Zapomněl jsem na tebe úplně.I když to byli těžké začátky.Pochopil jsem že vzpomínkami na tebe a co jsi mi způsobil nic nedokážu ani nezískám.Dokonce jsem si uvědomil že ani trénink mi k zapomínání nebude pomáhat všude a vždy.Začal jsem se proto bavit víc s lidmi a s přáteli co jsem díky době co jsem strávil z tebou zanedbával.Hinata se mi přiznala že mě miluje ale já se jí musel omluvit.Přiznal jsem se jí že jsem gay.Je pravda že nejdřív utekla ale teď je všechno v pořádku.Je to snad i moje nejlepší přítelkyně a chodí s Kibou.Jsem rád že je šťastná.
To že jsem jiný a nelíbí se mi holky jsem pak přiznal i ostatním.Čekal jsem nadávky a pomluvy ale všichni možná až na Sakuru to vzali dobře.Konečně se zase cítím šťastný.I já mám totiž právo na štěstí Sasuke.Na štěstí které si mi předtím tak pošlapal.Nevím proč ale všichni snad tušili že se muselo něco mezi námi stát. Když jsem přestal tak intenzivně trénovat a stal se opravdu celkem silným hledat jsem tě nešel.Neptali se a dokonce se o tobě ani nijak nezmiňovali.Buď pochopili že jsme byli něco víc po tom přiznání nebo si mysleli že jsme byli dobří přátelé.Nikdy jsem to ale nerozebíral.Byl jsem jim vděčný.

Můj stín odchází, já zůstávám stát
Už nenacházím nic čeho se bát
A moc dobře vím, že na štěstí právo mám


Pak přišel Gaara.Přišel navštívit Tsunade ale taky prý přišel za mnou.Poděkoval mi za to že jsem mu otevřel oči.Že jsem mu ukázal co je to láska a přátelství.Vzpomněl jsem si na tebe Sasuke a rozbrečel se. Do dnes vzpomínám jak jsem ho tím rozhodil. Já jsem mu vpadl do náručí.Držel jsem ho za tričko a máčel mu ho slzami.Pamatuji si že byl ztuhlí.Pak mě ale objal a hladil mě po vlasech.Cítil jsem se u něj tak dobře.Tak v bezpečí.I když jeho pohled byl stejný jako tvůj on na rozdíl od tebe uměl i city ukazovat.Řekl jsem mu všechno. Byl první komu jsem to řekl.Utěšoval mě a pak už nevím co se stalo. Probudil jsem se až ráno v posteli. Sluníčko mi svítilo do očí. Zjistil jsem že Gaara seděl u mé postele v křesle.Usmál jsem se na něj.Předtím děkoval on mě.Teď byla řada na mě abych poděkoval. Od té doby už je to rok a jsem rád že jsem to řekl právě Gaarovi.
On tu se mnou zůstal a já zjistil že ho miluji a on miluje mě.Bohužel se musel vrátit zpět do písečné.Přes to slíbil že brzy přijde nebo že mám přijít já. Když odešel tak už dva dny po tom se mi stýskalo.Přemluvil jsem tedy bábi Tsunade aby mi dala misi která souvisí s písečnou a aby to tak dělal už pořád.Vyhověla mi.Od té doby jsem opravdu šťastný. Ty jsi jen někdo koho nenávidím protože zradil vesnici.Už pro mě nejsi nic.Přestal si existovat.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 keishatko keishatko | Web | 19. února 2011 v 18:28 | Reagovat

pekné...nakoniec to dobre dopadlo... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama