Velikonoční láska

5. dubna 2010 v 15:01 | Arisu-sama |  Jednorázovky
Tak...tady je ta slíbená velikonoční povídka. Blbí název já vím xD ale doufám že se vám bude líbit a teď jdu změnit dess (už zase) xD ovšem tenhle bude od oné osobi co jsem se s ní hádala. Jí a vám přeju krásný zbytek dne a tím pádem i velikonoc. A ještě jí přeju uzdravení a snad už jí je teď lépe.
Jinak k povídce...za chyby, kterých je tam rozhodně požehnaně se omlouvám a je to takové...uspěchané se mi zdá.
Arisu





Velikonoce mi přišli k ničemu. Neslavil jsem je už od 14. Upřímně...vás baví chodit po lidech a prakticky žebrat? Mě tedy ne a navíc...kdo pak má sníst tolik vajec a sladkostí. Akorát bych si skazil zuby a mě na tohle neužije. Raději si sednu k počítači a něco si zahraju. Ovšem pak mě něco přinutilo změnit na velikonoce názor. Tehdy mi bylo sedmnáct a bylo to přesně na koledu. Tedy v pondělí.

*****

Sedmnáctiletý chlapec seděl u počítače. Hrál nějakou střílečku. Bylo pondělí a to znamená že děti chodí koledovat. On ale ne. Černé, podelší vlasy mu padali do očí jak sebou občas škubl a něco pokřikoval když se mu nevedlo hrát. Jeho zelenkavé oči koukali na monitor. Leskli se v zápalu hry. Byl vysoký tak 170 centimetrů. Velikonoce ho nebavili, takže raději seděl u počítače. Jen mamka ho donutila jí pomáhat předešlí den s barvením vajíček. To bylo ovšem všechno čeho se zůžastil.
Dnes vstával kolem deváté a to prý koledníci chodí už od sedmi ráno. Jeho to ovšem nijak nezajímalo. Nasnídal se a hned si sedl k počítači. Po hodině za ním ale došla jeho matka. Potřebovala zajít k sousedům aby si vypůjčila cukr. Nakázala mu že kdyby někdo v tu dobu přišel má jim otevřít. Otráveně souhlasil. Vzal si PSP a sedl si do obýváku. Uplynula asi půl hodina ale matka nikde. Bylo mu jasné že se zakecala se sousedkou. Za tu dobu přišla jen jedna skupinka a on byl rád. Po další půl hodině někdo zazvonil u dveří. Odhodil tedy PSP na pohovku a došel ke dveřím. Hned jak je otevřel, překvapeně zamrkal. Byli tři asi malé děti a za nimi kluk asi jeho věku. Vypadal jako malé roztomilé kuřátko. Blonďaté vlasy mu trčeli do všech stran, modré oči jiskřili a vesele se usmíval. Byl drobnější. Každopádně byl neskutečně rozromylí. Nejraději by si ho přitáhl do náruče a pomuchlal. Vidíte...zapomněla jsem se zmínit. Ano černovlasý chlapec byl gay.
Také by nebylo na škodu zmínit jeho jméno a to je Richard Málek. Všichni mu ale neřekli jinak než Rýšo.Teď ale zpět k příběhu.
Koledníci začali svou koledu. Rýša ale vnímal jen toho rozčepýřeného blonďáka. Nemohl si pomoc. Prohlížel si ho a vždycky když se zastavil u jeho rtů měl chuť je políbit. Nechápal to. Nikdy se takto necítil a vlastně ani po klucích moc nekoukal, ale tenhle byl něčím jiný. Když bylo ale chvíli ticho došlo mu že koledníci přestali. Trochu zavrtěl hlavou jako by se chtěl vzpamatovat a pak jim dal do košíků nějak sladkosti. Věnoval poslední pohled blonďákovy. Sledoval ho do té doby dokud mu nezmizel z očí. Pal prostě zavřel dveře a došel zpět do obýváku. Po chvíli přišla zpět jeho mamka, ale on jí nijak nevnímal. Byl plně ponořený do hry. Ovšem pak se mu v hlavě mihl obraz toho kluka. Rázem na hru zapomněl. Probrala ho až mamka, když na něj volala. Zvedl se tedy a došel jí pomoct s čím chtěla. Dělala to všechno tak nějak automaticky a v myslí mu pořád přebíhal ten blonďák. Už si začínal myslet že z toho zešílí protože na něj myslel i celý zbytek dne. Večer se pak vydal ven za svou partou. Hodlali si užít velikonoce po svém. Převlékl se a oznámil to mamce. Pak vyšel ven. Vydal se ke kinu. Hned jak tam došel pozdravil se se členy co už tam byli. Za chvíli přišlo pár dalších a jako poslední došla Áďa, jak jí říkala. Jinak se jmenovala Adéla. Někoho sebou vedla. Ten se za ní ale chovával takže nedokázal Rýša identifikovat kdo to je.
" Zdar mládeži. Pamatujete jak sem mám vyprávěla o svém bráchovy co je v cizině?" Vybalila na ně hned. Všichni pokývali hlavou. Adéla se usmála a vystrčila před sebe toho člověka co se za ní schovával.
" Tohle je Vítek." Představila ho a Rýša překvapeně zamrkal. Byl to ten rozčepýřený bloňdák.
Zatím co na něj tak vyjeveně zíral, ostatní se s ním přivítali. Pak se všichni podívali právě na Rýšu. Ten si to po chvíli uvědomil a došel k němu.
" Ahoj. Já jsem Richard ale říkají mi Rýšo." Pousmál se. Vítek se taky pousmál.
" Ahoj." Oplatil mu pozdrav. Pak se začali všichni bavit. Jen Richard byl tichý a díval se na toho kluka jak se usmívá a baví s ostatníma. Ten věděl že ho pozoruje a pamatoval si ho i když u něj byl pro koledu. Líbil se mu. Proto se odhodlal a sedl si vedle něj na zábradlí.
" Tak...jak je?" Optal se nesměle. Richard se na něj podíval.
" Jde to. A co u tebe?" Usmál se černovlásek.
" Super." Zasmál se.
" Byl jsi u nás na koledě." Prohodil jen tak aby řeč nestála.
" No...jo to byl." Odpověděl a jen se tak na něj díval." Ty jsi koledovat nebyl?" Zeptal se pak.
" Ne nebil. Nějak mě to nebaví. Připadám si jako bych žebral." Víťa pokýval hlavou.
" Já tam byl s bratranci. Přijel jsem sem totiž s tetou u které jsem právě byl v té cizině" Rozpovídal se a Richard ho svědomitě poslouchal.
" A ty pak zase odjedeš s nimi zpět?" Zeptal se zvědavě.
" Ne už ne." Usmál se.
" Tak to je bezva a kde že jsi to vlastně byl?" Vyptával se dál. Byl rád že u něj sedí.
" V Paříži. Studoval jsem umění." Poinformoval ho.
" To zní zajímavě. Já studuju techniku." Povídali si tahle dál a ostatních si vlastně ani nevšímali. Po chvíli přišla Adéla, že už je domů a jestli jde Vítek s ní. Ten ovšem odmítl a povídal si s Richardem dál. Parta se tak rozešla a zůstali jen oni dva. Přes to si povídali dál a bylo jim to jedno. Na konec se rozhodli že se projdou po parku, i kdy už odbíjela půlnoc.
" Poslyš já...doufám že mě nějak nezavrhneš nebo tak, ale myslím že bych ti to měl říct jako ostatním. Sem gay." Prohlásil Rýša po další hodině kdy si povídali na lavičce. Vítek překvapeně zamrkal a pak se zasmál.
" Ale to já přece vím. Áďa mi to vyslepičila. To si myslíš že by si to nechala pro sebe a navíc když já sem gay taky?" Smál se dál. Teď byla řada zase na Rýšovi aby zmateně zamrkal.
" Ty...ty to víš?" Zakoktal se. Teď ho to kuře překvapilo.
" Jasně že jo. To víš...znáš Adélu. Prostě drbna." Odpověděl mu Víťa.
" Hm...řekl jsi že jsi taky...no homosexuál. Jako fakt?" Nemohl tomu pořád uvěřit.
" Jako fakt." Souhlasil blonďák. Rýša jen pokýval hlavou. Pak se rozhostilo ticho. Jen tak koukali na hvězdy a mlčeli. Richard to po chvíli nevydržel.
" Když si u nás byl na koledě....zalíbil si se mi." Řekl tiše. Víťa se usmál.
" To mě těší, protože se mi taky líbíš." Prohlásil tiše. Richard se na něj zadíval. Chvíli se měřili pohledy. Pak se Rýša odhodlala, naklonil se a lehounce ho políbil. Vítek se usmál, dal mu ruce kolem krku a políbil ho sám. Rýša si ho tedy přitáhl k sobě a polibek prohloubil. Jakmile jim však došel dech odtáhl se. Pohladil Víťu po tváři.
" Myslím že je zbytečné se ptát ale...budeš se mnou chodit?" Optal se pak Rýša.
" Jasně." Souhlasil Vítek a objal ho. Takhle zůstali sedět nějakou chvíli. Pak dovedl Rýša Vítka domů.
" Přiznám se, vlastně už sem to říkal, že velikonoce nemám rád ale díky tobě se mi začínají líbit." Prohlásil po chvíli. Vítek se usmál. Ještě mu lípl pusu na tvář a odešel domů. Richard pak také odešel, ale věděl že zítra se s tím rozčepýřeným kuřetem uvidí znovu.

KONEC
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kakashi & Iruka sensei tvoje SBí Kakashi & Iruka sensei tvoje SBí | Web | 5. dubna 2010 v 19:22 | Reagovat

Tak tomu se říká story :D  :D  :D  :D

2 Arya Arya | Web | 5. dubna 2010 v 23:40 | Reagovat

:-D  :-D  :-D hmmm super pribeh ale chcelo by to pokracko ;-)  ;-)  ;-) a mimo to mas *o5* kraaasny des

3 Cassííík Cassííík | E-mail | Web | 9. dubna 2010 v 22:33 | Reagovat

konečně jsem se k tomu dostala xD moc krásná povídka...holka krucinál kde bereš inspiraci na tak krásné jednorázovky :D

4 keishatko keishatko | Web | 19. února 2011 v 18:51 | Reagovat

veľmi pekné :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama